LONDÝN 13.1.-15.1.2018

Aneb když jsme se jeli potkat do Londýna.

Tohle byl jeden z mých nejlepších zážitků a několik překonaných situací v mojim životě. Například jet sama letadlem, dojet autobusem do Londýna nebo nespat dva dny v kuse. Jelikož jsem den před odjezdem musela splnit rodinnou povinnost, kterou byl maturák mojí sestřenice Terky, tak jsem si dala hodinku nespánku a vydala se na cestu do Londýna. Plánovala jsem to tak, že s rodičema pojedu domu z maturáku brzo, abych se trochu vyspala, ale všem se nám tam tak líbilo, že jsme ještě v jednu ráno dělali na parketu mašinku. Ve čtvrt na čtyři jsem vzbudila svojí sestru s přítelem, aby mě odvezli na letiště do Prahy. Byli teda hodně nadšený. Když jsme dorazili na letiště, moje nejlepší sestra Nikola mi dala pár dobrých rad, jak se neztratit pětkrát, ale třeba jen dvakrát a vypustila mě do dobrodružství. Pak už jsem naštěstí dolétla na určený místo na letiště Stansted se společností Ryanair. Pavel vyrážel na letiště o něco déle, protože měl ještě čas, ten zase letěl z Manchesteru na Southend. Když jsem letěla úplně poprvé letadlem, a to bylo na Mallorcu do Španělska, tak jsem letěla se skupinou cyklistů a jednoho z nich jsem potkala v letadle, který jel také do Londýna, to bylo hodně vtipný uvítání. Takže za to jsem byla docela vděčná, protože jsem se tolik nemusela stresovat s vytisknutím lístku na autobus do Londýna a dostat se na určený místo. Nakonec to byla docela zábavná cesta.

 

Autobusem jsem dojela na Liverpool London Street, kde jsem se zašla podívat do obchodu Cos a pak si sedla na kafe do Costy, kde jsem počkala, než se přiřítí Pavel.

Spolu jsme se pak vydali na metro, který se nám oboum děsně moc líbilo. Má prostě to svoje starý kouzlo, který mu nikdo nevezme, ty stanice, ty chodbičky, výtahy, linky, prostě si udržuje svojí tradici. Dojeli jsme na nejbližší zastávku metra a pěšky došli do našeho hotelu, kde jsme si nechali kufry a vydali se na túru. A ten výhled z okna se mi vážně moc líbil! Bydleli jsme totiž v Chelsea, kde jsme si připadali strašně chudě. Vlastně jsme si tak jenom nepřipadali, my jsme byli.

Náš první výlet za kulturou bylo samozřejmě náměstí Trafalgar Square, kde najdete spoustu výstav, prohlídek a muzeí, jako je například Národní galerie, Nelsonův sloup, fontány, bronzové sochy lvů a taky spoustu holubů. V dálce můžete vidět Big Ben, který byl zrovna v té době zastavěný lešením, ale o tom jste určitě slyšeli, že se opravuje a rekonstruje. Navštívili jsme Národní galerii, která nás svou výstavou tolik neohromila, ale její archtekturou určitě.

Když jsme obhlídli Trafalgarské náměstí v centru Londýna, vydali jsme se dlouhou ulicí Mall přímo k Buckinghamskému palácu, což je oficiální sídlo britského panovníka, ale to určitě všichni víte. Palác se rozprostírá vedle krásného parku svatého Jamese a Green parku. V partu svatého Jamese můžete vidět i jezero svatého Jamese. Myslím, že v létě to tam musí být opravdu ještě hezčí, než teď. Ten park je tak útulný, a jak se tam ty lidi procházejí, pijou teplý kafe a přikusujou nějakou teplou dobrotu, je prostě vážně pěkný.

Obešli jsme zmrzlí kolem dokola park a vydali se k Temži, kde jsme si prohlídli sochu Winstona Churchilla, obložený Big Ben a velmi známé Londýnské kolo (oko). Pak jsme se najedli a zmrzlí odešli do našeho hotelu se ohřát a vyspat na další den.

Druhý den ráno jsme měli objednanou rezervaci na Sky Garden, o kterém povím, až se k němu dobrodružně dostaneme. Protože já jsem strašný šťastlivec, co se týká zdravých jídel. Jedna z mých oblíbených kuchařek je britka a má vlastní bistra a to by nebylo, abych si nesplnila, se do nějakého podívat. Pavel měl zase prioritu si dát pravou anglickou snídani (full english breakfast), která sice nebyla úplně tak, jak si představoval, ale určitě mu taky udělala dobře v břiše. Já jsme si zašla do veganskýho bistra Deliciously Ella, dala jsem si tu vysněnou snídani a odnesla si pár jejích dobrot. Na to pěkný místo doteď ráda vzpomínám.

S plnýma břichama jsme se vydali na nákupy na Oxford Street. Předem doporučuji vůbec nechodit do Primarku, velkým obloukem se mu vyhnout a už nikdy tam nevkročit. To na mě zanechalo pozůstatky ještě doteď, když jsem viděla ty lidi tam, jak se chovaji k oblečení a co tam všechno provádí. Sice jste se tam nemohli ani nadechnout, jak tam bylo narváno, ale ani odtud normálním způsobem odejít bez toho, aniž by vás nějaká holka s dvaceti taškama neumlátila k smrti. Proto jsme se vydali do obchodů, co nejsou přímo na Oxford Street, ale v uličkách okolo, kde se dá mnohem lépe nakoupit, co potřebuje a prohlídnout nějaké pěkné věci. Navštívili jsme část čínské čtvrti Soho, kterou stojí určitě za to vyzkoušet a prozkoumat mnohem více, než jsme stihli my. Určitě tam najdete spoustu dobrého jídla a pěkných zážitků.

A teď ke zmíněné Sky Garden, což je jedna ze zahrad, která se rozprostírá na jednom z londýnských mrakodrapů. Vstup si musíte rezervovat na čas, ale stojí za to se tam podívat. My jsme sice nepořídili moc hezké fotky, protože jsme tam byli za tmy, ale i tak to bylo k pokukání. Vidíte celý rozprostřený Londýn v plné své kráse. Mnoho památek a nádherný výhled. Je tam teda velmi rušno, drahé jídlo a pití, docela zima, ale i tak to stojí za to se tam podívat. Výhled máte ze třicátéhočtvrtého patra na celý Londýn. Pak už jsme se vydali metrem a k hotelu, došli do sushi bistra, kde jsme si dali nudlovou polévku miso s vajíčkem a knedlíkama plněné zeleninou.

Poslední den jsme brzy ráno odjeli metrem k nejbližší zastávce k letišti a přestoupili na vlak, který nás odvezl na letiště Stansted. Odtud jsme odlétli do Prahy, kde jsme si dali jídlo a vlakem odjeli domů.

Jednou za život určitě stojí podívat se do Londýna, já na to budu ráda vzpomínat!

Napsat komentář